Povrchová úprava rozhoduje o tom, jak dlouho šroub odolá korozi a do jakého prostředí ho lze nasadit. U oceli se nejčastěji volí mezi galvanickým (elektrolytickým) zinkováním podle ISO 4042 a žárovým zinkováním podle ISO 10684, doplňují je modernější systémy zinkové lamely (Dacromet/Geomet), černění a u nerezu pasivace. V tomto přehledu vysvětlujeme rozdíly v tloušťce, korozní odolnosti i riziku vodíkové křehkosti, abyste vybrali správně. Kompletní sortiment najdete mezi pozinkovanými díly skladem v Praze i Ostravě.
Jaký je rozdíl mezi galvanickým a žárovým zinkováním?
Galvanické (elektrolytické) zinkování podle ISO 4042 nanáší tenkou vrstvu zinku elektrolyticky, typicky 3 až 20 µm, a vytváří hladký, přesný povrch. Žárové zinkování podle ISO 10684 ponořuje díl do roztaveného zinku a vytváří mnohem silnější vrstvu, zhruba 40 až 70 µm, s výrazně vyšší korozní odolností. Pro detailní srovnání viz článek Zinkování galvanické vs žárové.
Která norma popisuje galvanický a která žárový zinek?
Galvanický (elektrolytický) zinek pro spojovací materiál popisuje ISO 4042, žárově zinkované povlaky pak ISO 10684. ISO 10684 přitom platí pro hrubý závit od M8 do M64 a pevnostní třídy do 10.9 u šroubů a 12 u matic. Pro menší díly než M8 se žárový zinek nedoporučuje a volí se galvanika.
Jak se liší korozní odolnost galvanického a žárového zinku?
Díky výrazně silnější vrstvě nabízí žárový zinek (40–70 µm) podstatně delší ochranu než tenký galvanický povlak (3–20 µm), proto se volí do exteriéru a agresivního prostředí. Galvanika naopak stačí do suchého vnitřního prostředí a tam, kde je důležitý přesný rozměr a vzhled. Rozhodující je tedy tloušťka vrstvy a prostředí nasazení.
Kdy stačí galvanický zinek a kdy je nutný žárový?
Galvanický zinek stačí pro vnitřní a méně namáhané aplikace, kde nehrozí trvalá vlhkost. Žárový zinek volte do exteriéru, do vlhkého či chemicky zatíženého prostředí a tam, kde požadujete dlouhou životnost bez údržby. Pro trvalý kontakt s chloridy a solí je ale i u nerezu vhodnější sáhnout po šroubech A4.
Co je zinková lamela Dacromet a Geomet?
Zinková lamela je nanášený systém tenkých zinkových a hliníkových šupinek (lamel) podle ISO 10683, aplikovaný máčením a odstředěním. Dacromet je původní formulace z roku 1972 obsahující šestimocný chrom a v Evropě se už nepoužívá; Geomet je moderní bezchromátový nástupce, který splňuje RoHS i REACH. V solné komoře dosahuje zinková lamela typicky 3–5× lepší korozní odolnosti než běžný galvanický zinek.
Co je barevný pozink a chromátování?
Po galvanickém zinkování se povrch obvykle pasivuje chromátováním, které vytváří barevný tón a zvyšuje korozní odolnost — odtud běžné označení bílý (modrý) a žlutý (duhový) pozink. Šestimocný chrom (Cr VI) je dnes z ekologických důvodů nahrazen trojmocným (Cr III). Barva tedy nesouvisí jen se vzhledem, ale i s typem pasivační vrstvy.
Co je černění (brünování) šroubů?
Černění je chemická úprava oceli, která vytvoří tenkou černou vrstvu oxidu na povrchu. Dodává dílu charakteristický matně černý vzhled, ale nabízí jen velmi omezenou korozní ochranu, proto se obvykle doplňuje olejem nebo voskem. Černění se volí spíše z estetických a pohledových důvodů než pro odolnost v exteriéru.
Co je pasivace nerezu a proč je důležitá?
Pasivace je chemické ošetření (typicky kyselinou dusičnou nebo citronovou podle ASTM A967), které odstraní z povrchu nerezu volné železo a podpoří vznik souvislé pasivní vrstvy oxidu chromu. Tato vrstva je bariérou proti korozi — bez ní by zbytkové železo na povrchu rezivělo. Pasivace tak vrací nerezovým šroubům A2 i A4 jejich plnou korozní odolnost.
Co je vodíková křehkost a jak vzniká?
Vodíková křehkost je riziko, kdy atomární vodík vniklý do oceli při galvanickém zinkování způsobí praskání vysokopevnostních dílů (pevnostní třídy 10.9 a 12.9). Proto se tyto díly po elektrolytickém pokovení musí žíhat (vypékat) při zhruba 190–230 °C po dobu několika hodin, aby se vodík uvolnil. Hrozí hlavně u kalených, vysokopevnostních šroubů, ne u běžných tříd.
Jaká úprava nehrozí vodíkovou křehkostí u pevných šroubů?
Pro vysokopevnostní šrouby se volí systémy bez elektrolýzy — zinková lamela (Geomet) a žárové zinkování nevnášejí do oceli atomární vodík, takže riziko křehkosti odpadá. Norma ISO 10683 výslovně uvádí, že lamelové systémy při nanášení vodík negenerují. Proto je u tříd 10.9 a 12.9 zinková lamela oblíbenou volbou. Více o materiálech viz Normy a materiály.